Proti působení sacího účinku větru je třeba krytinu zajistit – tj. tašky se musí přichytávat. Zatížení větrem při zastřešení pálenou krytinou je závislé:
Přesné určení zatížení a z toho odvozené přichycení tašek se
vypočítá dle ČSN 730035 Zatížení stavebníchkonstrukcí a EN 1991-2-4
Zásady navrhování a zatížení konstrukcí, část 2–4 Zatížení
konstrukcí – Zatížení větrem.
(Schéma větrových oblastí ČR a příklady tabulek pro nutné
přichycení tašek jsou uváděny v Pravidlech pro navrhování a
provádění střech vydané CKPT Čech a Moravy).
I bez provedených výpočtů však platí při pokládce technická pravidla výrobce, který předepisuje minimální nutné zajištění, a to:
Tašky se přichytávají speciálními příchytkami ze žárově
pozinkované oceli – bočně hlavovou, boční s hrotem a boční nebo
pozinkovanými hřebíky, vruty či šrouby s protikorozní úpravou,
popřípadě se drátkují vázacím drátem o prům. min. 1 mm (řezané
tašky v úžlabí, nároží, prejzová krytina).
Ze zatížení konstrukce vychází i průřezy použitých střešních latí.
Průřez latí se stanoví s ohledem na hmotnost a sklon krytiny,
vzdálenosti krokví a klimatickou oblast. Minimální průřez je však
30 x 50 mm. Průřez kontralatí se stanoví na základě požadavků
větracího průřezu a únosnosti, minimálně však musí být 50 x 30 mm
(optimum je 50 x 50 mm).
Skočit na začátek stránky | Skočit na hledání | Skočit na obsah